Tento film inspirovaný knihou R. E. Raspeho z roku 1785 je skutečnou pastvou pro oči, uši a mysl. Příběh zacíná v 18. století v malém městečku, které je neustále okupováno Turky, a kde hraje malá herečka společnost na zakázku pro ministra války a jeho přátele hru o fiktivních dobrodružstvích Barona Prášila. Běhěm představení však do sálu vstoupí starý voják tvrdící o sobě, že je pravým Baronem Prášilem. Tento Baron Prášil pak začne předváděnou hru uvádět na správnou míru. Vyprávění Barona Prášila tak spojuje jednotlivá pozoruhodná dobrodružství, která Baron prožil společně se svými kamarády. V roce 1961 natočil Karel Zeman nejlepší filmové zpracování světoznámé knihy Gottfrieda Augusta Bürgera. Neuvěřitelná dobrodružství chlubivého barona ožívají ve filmu oslavujícím obrazotvornost a odvahu snílků a básníků. Zeman se inspiroval rytinami knižního vydání z roku 1862, jejichž autorem je jeden z největších ilustrátorů 19. století Gustav Doré. Vizuálně podmanivého stylu dosáhl Zeman následným barevným tónováním černobíle natočeného materiálu. Prášilovo humorné vyprávění kontrastuje s romantickým příběhem moderního fantasty Toníka, jenž se stává baronovým sokem v lásce. Vedle Miloše Kopeckého v titulní roli se ve filmu objevuje tehdejší česká herecká elita. Film získal mnoho zahranočních cen, mimo jiné v Cannes či Locarnu. Americký režisér a člen Monty Python Terry Gilliam přiznává, že jeho snímek Dobrodružství Barona Prášila (1988) byl prvotně inspirován Zemanovou verzí.